O bóru

Bór je prvek vyskytující se v živých organismech, který má pozitivní vliv na řadu
jeho funkcí. Vliv bóru na lidské tělo byl velmi opomíjen a až v nedávné době
začali vycházet vědecké studie a články popisující jeho pozitivní vliv na živé
organismy a člověka. Podívejte se na naše poznatky, v čem je Bór prospěšný a
proč byste jej neměli opomíjet ve své životosprávě.

Příjem bóru

V Evropě je příjem bóru z potravy v rozpětí 0.8 až 1.9 mg/d. Prozatím nebylo
stanoveno optimální množství denního příjmu bóru, ovšem studie poukazují, že
vyšší příjmy mají významný prospěch pro lidské zdraví. Bylo zjištěno, že
při vyšších denních dávkách boru dochází k snížení výskytu
osteoporózy a artritidy nebo k zvýšení hladiny vitamínu D i přes zimní měsíce.
Tyto poznatky poukazují na to, že dávky z přirozené stravy nejsou dostatečné a
vlivem toho dochází k rychlejšímu stárnutí a opotřebení lidského těla.
Důsledkem nedostatečnosti příjmu bóru z přirozené stravy je nižší obsah bóru
ve stravě vlivem dnešního průmyslovému pěstování za účasti pesticidů,
herbicidů a dalších chemických látek. Následkem toho rostliny nepřijímají
životně důležitý bór obsažený v půdě. Dále na to má vliv jídelníček složený z
potravin, ve kterých se bór příliš nevyskytuje a vyšší míra stresu. Bór se
přirozeně vyskytuje v avokádu, arašídech, nebo ovoci.

Bór a jeho vliv na zdraví kostí,
kloubů a měkkých tkáních

Jedním z důležitých vlastností bóru je zlepšení produkce a aktivity vitamínu D,
hořčíku, a steroidních hormonů, které výrazně ovlivňují správný metabolismus
vápníku a snižují demineralizaci kostí. V kostech se nachází 99 % vápníku
obsaženého v lidském těle, při nedostatku bóru dochází k zvýšenému
uvolňování vápníku a k řídnutí struktury kostí, kloubů a zubů, čímž dochází k
snížené pevnosti a zvýšení rizika řady onemocnění např. osteoporóza nebo
kazivost zubů. Uvolněný vápník je vyloučen z těla, ale část uvolněného vápníku
se může usadit v těle a způsobovat problémy. Při správném množství bóru v těle
dochází k rozpouštění tohoto nesprávně usazeného vápníku. Problémy, které
jsou nejčastěji postihovány nesprávným usazováním vápníku jsou: zvápněné
cévy, ostruhy na patách, osteofyty, vápenaté usazeniny na páteři, karpální
tunely, ztuhlost svalů, vápníkové ledvinové a žlučníkové kameny.

Snížení rizika vzniku zánětu a Artritida

Bór má protizánětlivé účinky, a tedy je vhodný na snížení rizika vzniku různých
zánětlivým onemocnění, protože reguluje produkci a aktivitu enzymů
(serinproteáza) a cytokinů podílejících se na protizánětlivé reakci a zároveň
významně zvyšuje produkci a aktivitu antioxidantů (superoxid dismutáza), které
neutralizují volné radikály, a tím chrání před oxidačním stresem.

Zvýšení využitelnosti vitamínu D v těle

Bór potlačuje aktivitu enzymu (24-hydroxylázy) primárně odpovědného za
rozklad (katabolismus) vitamínu D, tím spolu s hořčíkem zvyšuje dostupnost
vitaminu D v těle, což je velmi výhodné především v zimních měsících, kdy
dochází k nízké produkci vlivem nižší intenzity slunečního světla. Pozitivní účinky
vitamínu D jsou regulace hladiny vápníku a fosforu v krvi, podpora funkce
imunitního systému a velmi dobré protivirové účinky.

Zlepšení mozkové aktivity

Bór se podílí na odvápňování nervových spojů a tím zvyšuje jejich průchodnost.
Důsledkem toho dochází ke zvýšení vysoko-frekvenční elektrické aktivity mozku,
což vede ke zlepšení duševní bdělosti, psychomotorických schopností, motorické
rychlosti a obratnosti, kognitivních procesů pozornosti a krátkodobé paměti.

Normalizování přirozené tvorby pohlavních hormonů

Dostatečný přísun bóru vede k normalizování přirozené tvorby estrogenů a
testosteronu. Pohlavní hormony jsou v krvi navázány na globulin a dokud
nedojde k jejich uvolnění, tak nemohou vykonávat svou funkci v těle.
Suplementací bóru dojde k vyššímu uvolnění vazeb a zvýšení hladiny pohlavních
hormonů těle.

Bór a hořčík

Bór zvyšuje vstřebatelnost hořčíku do kostí. Přibližně 60 % hořčíku se nachází v
kostech a zubech, kde je nezbytný pro funkci klíčových enzymů pro
metabolismus vápníku. Hořčík je dále nezbytný v živých buňkách pro funkci více
než 300 enzymů zapojených v lipidech, bílkovinách a syntéze nukleových kyselin
(DNA a RNA). Tím se podílí na tvorbě energie (ATP) v buňka a spousty dalších
funkcí.
Hořčík je velmi důležitý pro přenos nervových vzruchů, snížení křečí, zlepšení
svalové a srdeční kontrakce, regulaci hladiny cukru a cholesterolu v krvi,
krevního tlaku, štítné žlázy a podporu imunitního systému.